Konec avantgardy? České umění 1938-1948

Městská knihovna, Galerie hlavního města Prahy

20. 5. - 25. 9. 2011

Časový odstup od traumatických zážitků války, nacismu a počátků komunismu dnes přesouvá zájem o 40. léta 20. století z historicko-politické roviny „velkých dějin" ke kultuře a umění. Výstavní a publikační projekt navazuje na úspěšnou výstavu Roky ve dnech - České umění 1945-1957, která ihned po zahájení zaznamenala mimořádný zájem odborníků i veřejnosti.

Tým historiků umění (Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Milan Pech, Anna Pravdová, Lucie Zadražilová) pod vedením Hany Rousové představuje uměleckou tvorbu, která v extrémně těžkých časech okupace a těsně po ní nerezignovala, nepřizpůsobila se direktivním mocenským požadavkům, udržela si vlastní integritu a nepřestala si klást vysoké nároky. Je konfrontována s pseudokulturou totalitních režimů, v níž byla nucena přežívat v soukromí, a posléze, protože neměla šanci stát se součástí veřejného provozu, byla více či méně zapomenuta. V této souvislosti tu jsou poprvé veřejnosti zpřístupněny dokumentární fotografické i filmové záběry z monstrózních nacistických a poválečných prokomunistických výstav uskutečněných v Čechách. Další unikátní materiály upozoňujeí na ideologicky zneužitelnou povahu kýče, propagandy apod. Výstava má i čistě osobní tón, a to prostřednictvím osudů umělců, kteří v tomto období zahynuli a jejichž tvorba byla násilně přerušena nebo těch, kterým se mnohdy za dramatických okolností podařilo emigrovat. 

Nakladatelství Arbor vitae vydalo k výstavě obsáhlou publikaci.

Stránky výstavy na Artmap