Zahájení výstavy Bruselský sen
14.05.08
S rozdíly panujícími v atmosféře poloviny padesátých let a na počátku let šedesátých minulého století se návštěvník výpravného výstavního projektu Bruselský sen seznámí krátce po vstupu. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu i přes svou nepopiratelnou (a překvapivou) progresivitu nesla stopy doznívající nejhrůznější fáze komunistické totality. Naopak barevnost a experiment v textilním či grafickém designu nebo elegance spotřebních výrobků počátku 60. let nenechají nikoho na pochybách o uvolňujících se poměrech.
Dvanáctičlenný tým kurátorů ambiciózního výstavního projektu Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, jak zní její plný název, veřejnosti představí od 14. května do 21. září v Galerii hlavního města Prahy – Městské knihovně dosud málo zpracované téma v nové interpretaci. Výstavnímu prostoru dominují, vedle autentických artefaktů a předmětů denní potřeby, monumentální bannery s dobovými fotografiemi zachycujícími jak výstavu EXPO 58, tak běžný život této doby. Vše je doplněno o projekce dobových i pro účel výstavy vzniklých filmů. „Bannery vytvořil stejně jako layout celého projektu grafik Robert V. Novák. Barevné rastry žluté, fialové i modré vycházejí z dobového grafického konceptu československé prezentace i celého Expa,“ říká Daniela Kramerová, kurátorka, která společně s Vandou Skálovou stojí za myšlenkou a spolu s Arbor vitae societas i za realizací projektu. Architektonickou podobu výstavě vtisklo studio Olgoj Chorchoj.
Vedle expozice v Galerii hlavního města Prahy přiblíží období zhruba 15 let života v Československu bohatý doprovodný program. Tvoří jej komentované prohlídky, odborné přednášky, tvořivé dialogy s uměním, nové představení Laterny Magiky CODE 58.08, koncert vítěze soutěže Hledáme nové talenty z roku 1958 Pavla Sedláčka nebo přehlídka sedmi celovečerních filmů reprezentujících kinematografii 50. let v kině Světozor, např. drama z pracovního prostředí Zde jsou lvi režiséra Václava Kršky nebo velmi kvalitní komedii Tři přání režisérů Jána Kadára a Elmara Klose. V termínu od 20. listopadu 2008 do 1. března 2009 bude Bruselský sen k vidění v Moravské galerii v Brně – v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Více na www.expo58.info
Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal nejoblíbenější expozicí návštěvníků a získal hlavní cenu Zlatou hvězdu. Mezi nejzajímavější a nejprogresivnější exponáty patřilo sklo, které je na výstavě zastoupeno nejen kolekcí realizací z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, ale například i modelem a studií k rozměrné vitráži Jana Kotíka, jednoho z nejdiskutovanějších děl v našem pavilonu. „Nabízíme divákům maximum informací ve vizuální podobě. Rádi bychom prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovali emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků – kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků – které bylo pro naši expozici typické,“ popisuje koncept kurátorka výstavy Daniela Kramerová. „Návštěvníci výstavy mají možnost zakusit to podstatné ze „zázračné výstavní prezentace“ tehdejšího strojírenství, historie, vědy a písemnictví, užitého umění i převratné Laterny Magiky. Expozice je zároveň seznámí i s každodenním životem v Československu druhé poloviny 50. let a počátku 60. let.“
Životní styl v uvedeném období, který v mnoha oblastech znamenal obrat - masové rozšíření televize a vlivu médií, emancipace, domácí spotřebiče, nové způsoby trávení volného času, přibližuje druhá část výstavy. Představeny jsou špičkové realizace z oblasti užitého umění a průmyslového designu i ukázky z běžné produkce. Hledání tzv. bruselského stylu probíhá v jednotlivých oblastech od architektury, výstavnictví přes obory užité tvorby (sklo, porcelán, keramika, textil, nábytková tvorba, grafický a průmyslový design). Důležité místo zaujímá soubor nábytku, textilií, skla a porcelánu, který úspěšně prezentoval Československou republiku i na následujícím XII. trienále užitého umění v Miláně v roce 1960.
Výstavu doprovázejí tři publikace z nakladatelství Arbor vitae. Monografie Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let., společné dílo týmu 12 autorů: Daniely Kramerové a Vandy Skálové (editorek), Víta Havránka, Konstantiny Hlaváčkové, Jiřího Huláka, Daniely Karasové, Vojtěcha Lahody, Jana Mlčocha, Oldřicha Palaty, Martina Strakoše, Marty Sylvestrové-Lahodové a Jana Štulce. Představí kulturně historické pozadí vzniku československé prezentace na EXPO 58, okolnosti příprav pavilonu, hodnocení jednotlivých expozic a architektury pavilonu, význam úspěchů. Ve druhé polovině, po obecnějším úvodu, zkoumajícím obsah a vývoj pojmu bruselský styl a obecněji sociologicko-kulturní a umělecké aspekty situace počátku 60. let, se odborníci zabývají souvislostmi bruselského stylu v jednotlivých uměleckých odvětvích. Monografie vyjde na konci června.
Pro úvod výstavy je připravený český průvodce výstavou Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let.
Pro zahraniční návštěvníky vychází rozsáhlý anglicko-francouzsko-německý průvodce výstavou i tématem (text a koncepce Daniela Kramerová).
Pořadateli projektu Bruselský sen jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Národní technické muzeum.
Československá účast na EXPO 58
Tehdejší Československo sklízelo v průběhu výstavy stovky kladných ohlasů v zahraničním i domácím tisku, návštěvních knihách a jeho úspěch byl završen závěrečným hodnocením, v němž všechny československé exponáty přihlášené do soutěže získaly ceny - tj. 56 velkých cen, 47 čestných diplomů, 35 zlatých, 18 stříbrných, a 14 bronzových medailí.
Architektura československého pavilonu na půdorysu obráceného písmene L, doplněná o subtilní budovu restaurace, navazovala geometrickou střídmostí, světelností a propojením s okolní zelení na klady meziválečného funkcionalismu. Celek působil promyšlenou hrou kontrastů – jiskřící fasády z jantarového skla a průhledných stěn spojovacích chodeb s leskem plechové kapotáže dynamicky zaoblené restaurace.
Exponáty z odvětví, jimiž se Československo mohlo pochlubit, – těžký průmysl, budování přehrad, kultura či sociální vymožeností státního zřízení – prezentovali autoři expozice moderním výstavnickým pojetím. Zdůraznili vizualitu na úkor textových komentářů, potlačili propagandistický rámec a využili pro výstavu vytvořená umělecká díla, progresivní grafický design i scénografické efekty.
Svět techniky ve zdařilé sekci energetiky scénografa Františka Tröstera evokovala pulsující světla neonových trubic, projekce cinemaskopických obrazů ohně, uranu a vody a rytmicky se měnící osvětlení.
V další divácky atraktivní expozici skla a keramiky architekti Josef Saal a Josef Svoboda pracovali s výraznými světelnými a barevnými kontrasty. K vrcholům sekce patřily rozměrné skleněné exponáty: prostorová vitráž Jana Kotíka, působivá mozaika z hutního skla se zvířecími motivy Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové či prostorová skleněná instalace René Roubíčka.
Úsek vkus věnovaný textilu koncipoval Antonín Kybal v poetických scénách na námět ročních období. Jedním z divácky nejatraktivnějších exponátů pavilonu byl Trnkův Strom hraček a další exponáty oddílu děti a loutky.
K magnetům československého pavilonu patřily intermediální novinky Emila a Alfréda Radokových a Josefa Svobody. Snové a metaforicky asociativní představení polyekranu využívalo simultánní filmovou projekci na osm pláten. Filmově-divadelní novinka Laterna magika dokázala invenčně a neotřele propojit filmové projekce s divadelní akcí, tancem, zpěvem, hudbou a pantomimou.
Na úspěchu československého zastoupení se výrazně podílela restaurace, vedle kvalitní gastronomie se značné popularitě těšil Plzeňský Prazdroj a Karlovarská Becherovka. K rozšíření věhlasu a následnému vzniku legendy přispěla i moderně pojatá a velkoryse koncipovaná propagace československého zastoupení.
Akce probíhá pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma a místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry.
Pořádají: Arbor vitae societas, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně a Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národním technickým muzeem.
Partneři: ČEZ, Metrostav, Pražská plynárenská, a.s., Procházka-Randl-Kubr, Dopravní podnik hlavního města Prahy, AV Média, Krátký film, Městská knihovna v Praze, Letech design, s r.o., Ticketpro, Kino Světozor
Partneři doprovodných programů: Taktika Muzika, Kolektory Praha, a.s., České dráhy, a.s., EURO RSCG, Laterna magika
Hlavní mediální partneři: Mladá fronta Dnes, Týden, Týden.cz, Český rozhlas
Mediální partneři: Xantypa, Rádio 1, Rádio Beat, A2 kulturní týdeník, Time In, Art&Antiques, ERA 21, Dějiny a Současnost, Architekt, Czechdesign.cz, Výletník.cz
Další informace
Oficiální web výstavy Bruselký Sen: www.expo58.info
SMART Communication s.r.o. - marketing, media & promotion
Silvie Marková: M: +420 604 748 699
E: markova(zavinac)s-m-art.com
Anna Stará: M: +420 739 300 889
E: stara(zavinac)s-m-art.com
T/F: +420 272 657 121
W: www.s-m-art.com
Arbor vitae societas
Klára Vomáčková: M:+420 725 537 142
E: info(zavinac)arborvitae.eu
T: +420 224 325 224
F: +420 224 311 148
W: www.arborvitae.eu