Praha – Šanghaj: pozdravy ze století fotografie / Výstava na EXPO 2010 v Šanghaji
21.09.10
Praha – Šanghaj: pozdravy ze století fotografie
Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, a to činí Prahu jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy.
Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa, nyní České Republiky. Sjednotit jednotlivá a samosprávná pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami.
Právě století devatenácté je zváno stoletím vynálezů a s tím spojených i nových technologií. Ty umožňovaly rozšiřovat dosavadní zorný pohled snad každého lidského jedince. S vynálezem parního stroje a s jeho využitím v námořní a železniční dopravě došlo prakticky k jednomu z globálních migračních procesů, téměř srovnatelného s velkým stěhováním národů na počátku křesťanské éry. Za významné podpory nového fotografického média však byla tato „migrace“ navíc zdokumentována obrazově. Vynález fotografie – v celkové perspektivě, její atraktivnost a kuriozita - měl i svůj dopad na celkovou poptávku po obrazech světadění 2. poloviny 19. století.
Jedním z nejznámějších fotografů pražských zákoutí a panoramat i fotografů s mezinárodním věhlasem byl František Fridrich (1829 – 1892). Vedle svého pražského ateliéru měl svá zastoupení a depozita po celém světě a také v samotné Šanghaji.
Šanghaj byla v 60.letech 19.století jedním z prvních čínských měst, které se začalo otvírat světu a světovému obchodu. Do města s výhodnou polohou nedaleko moře začalo proudit velké množství cizinců, Angličanů, Francouzů či Američanů, pro které se město stalo zosobněním rozvoje obchodních aktivit. Mimo hradby starého čínského města se začaly stavět nové čtvrti, a tak byl dán základ moderní asijské metropoli, tak jak ji známe dnes. V době, kdy byla v roce 1862 v Londýně založena historie tradice světových výstav, se v Šanghaji začíná formovat nová výstavba na levém břehu řeky Huangpu, ´později slavný Bund, který se stal brzy finančním centrem celého Dálného východu. V této době se v Šanghaji mísí čínská tradice s nově přijímanými vlivy západní Evropy a Ameriky. Do Šanghaje přijížděli v této doběí také první Češi, jako například lékař Heinrich Wawra nebo námořní důstojník Erwin Dubský V místních fotografických ateliérech nakupovali na památku dobové fotografie, na kterých najdeme nejen pohledy na nově se formující mezinárodní koncese, ale rovněž průhledy do čínských čtvrtí s nejznámějšími pamětihodnostmi města, kterými byla čajovna Huxingting v zahradě Jujuan nebo nedaleko města pagoda Dračího majestátu Longhua nebo majestátní opevnění čínského starého města obklopeného kanály. Šanghaj se podobně jako Praha rozprostírala na břehu říčního toku, rozlehlé řeky Huangpu, ale městské osídlení se rozlévalo daleko od říčních břehů. Řeka s přilehlými kanály se stala přirozenou dopravní tepnou pulzující čilým obchodním ruchem. Kolorit města doplňovaly různé dopravní prostředky, kterými se domorodí obyvatelé i cizinci nechávali dopravovat po rozrůstající se městské aglomeraci. Bouřlivý rozvoj města měl nakonec za následek zboření hradeb starého čínského města, které podobně jako v Praze bránily většímu stavebnímu růstu v metropoli. Z původní staré zástavby města se dochovalo jen málo, a tak fotografie, které ze svých cest přivezli naši cestovatelé, jsou světově unikátním důležitým materiálem pro poznání historie této významné čínské metropole.
Připravilo Arbor vitae societas ve spolupráci s Hlavním městem Praha.
Kurátoři výstavy: Marcela Suchomelová a Filip Suchomel
Překlady: Zuzana Li, Magdaléna Wells
Paspartování: rod. firma Antonín Křížek, Černošice
Fotoreprodukce: Markéta Soukupová a Milan Čangel
Grafická úprava: Štěpán Malovec
Za podpory Ministerstva kultury České republiky
a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.