Zdeněk Šimek - Sochařské dílo 1927 - 1970

Zdeněk Šimek (1927 – 1970) patří k významným představitelům českého poválečného sochařství. V roce 1946 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru prof. Karla Dvořáka. Po jeho smrti v roce 1950 pokračoval ve škole Josefa Wagnera. Wagnerova škola se stala pojmem. Generace mladých sochařů ve vzájemné shodě formovala české umění od konce 50. let v nekonformním výtvarném názoru. V roce 1964 vstoupil Zdeněk Šimek do skupiny Trasa a připojil se ke čtyřem sochařům z Wagnerovy školy, kteří byli již jejími členy – Olbramu Zoubkovi, Evě Kmentové, Vladimíru Preclíkovi a Zdeně Fibichové. Vedle kamene bylo jeho hlavním výrazovým materiálem dřevo, konkrétně černý dub. Účastnil se řady mezinárodních sochařských symposií. V sedmdesátých letech vytvořil svá nejpozoruhodnější díla. Měl rád čistotu, jednoduchost krystalu, složenou z množství, do úhlových ploch omezené nekonečno.Šimek přišel s vlastním pojetím abstrakce založené na čistotě formy, sumárnosti tvarů a jasných křivkách materiálu. Náš katalog zahrnuje i jeho kresebné dílo a malířské dílo. Samozřejmostí je biografie, bibliografie, německé a francouzské resumé a soupis plastik a kreseb.