Cestovní deníky

V roce 1993 byl František Skála (1956) vybrán, aby reprezentoval Českou republiku na 45. benátském bienále. Do Itálie se vydal pěšky a v českém pavilonu pak vystavil kresby a křehké objekty z předmětů nalezených během této 850 km dlouhé pouti. Tento Skálův koncept v sobě spojoval několik poloh. Během cesty trvající 25 dní, které strávil prakticky o samotě v horách, vytvářel z nejrůznějších materiálů povalujících se v přírodě drobné objekty a psal si deník. Sám Skála k cestě uvádí, že největším zážitkem bylo překonání vzdálenosti rychlostí přirozenou člověku. Deník se pohybuje na hranici obrazu a psaného slova. Dostal jsem se do absolutní harmonie s přírodou a všechno jsem velmi intenzivně vnímal… Jde o spirituální sdělení zážitku z krajiny, cesty i touhy po svých blízkých, nepostrádající v pravý čas Skálův specifický humor a nadsázku. Deníky vydáváme jako faksimile ve dvou dílech v autorském pouzdře.